20.1 C
Brno
Pátek, 24 května, 2024
- Reklama -časopis
DomůAktualityNáš první bakelitový fotoaparát byl z Gummonu

Náš první bakelitový fotoaparát byl z Gummonu

Fotit prý umí dnes každý. Někdy víc fotíme, než žijeme. Ze vteřin naší existence si pořizujeme snímky az minut zaznamenáváme videa.

Chceme zachytit všechno, co je kolem nás. Předpažené mobily a tablety jsou poznávacím znamením „moderního člověka“.

Před 75 lety vylisovali v bratislavském závodě Gummon malou černou bakelitovou skříňku s velkým nápisem Futurit. Osadili do ní objektiv a první slovenský fotoaparát, který se pyšnil přívlastkem lidový, byl na světě.

Genius z Essenu
Odpověď na otázku, kdo navrhl po tvarové a konstrukční stránce fotoaparát Futurit, není vůbec jednoduchá. Stopa vede ke geniálnímu vynálezci z německého Porúří Fritzi Kaftanskému.

Narodil se 18. listopadu 1899 v Essenu a v té době byl průkopníkem v oblasti nových technologií, inovací a patentů.

Navíc byl vynikajícím obchodníkem. Uměl najít investory pro své projekty a nikdy se nebál začít znovu, byť v jiné zemi.

V roce 1927 začínal se svými fotoaparáty pod značkou Fotofex v Berlíně a již v roce 1932 na veletrhu v Lipsku s úspěchem prezentoval chytrý fotoaparát Visorfex.

O několik měsíců později přišly modely Fexor, Sida, Turf, Parlorfex a Mini-Fex, který byl vyhlášen nejmenším fotoaparátem na světě.

Později se přidal ke Karlu Gumpelovi a Paulu Knochemu a působili pod značkou AIDS. Ta neměla nic společného s virovým onemocněním, které se objevilo až v roce 1981.

Importé de Slovaquie
Kolem roku 1937 se Kaftanski přestěhoval do Československa, konkrétně do Prahy. Přinesl si patent na aparát SIDA a pokračoval ve výrobě.

Zde vznikl také známý Fex Superior, který se později s určitými zlepšeními vyráběl ve Francii, kam Kaftanski přesídlil v roce 1939.

O tři roky později založil v Lyonu společnost Fex/Indo. Zkratka znamenala France Export/Industrie Optique a tato značka fungovala až do roku 1981.

Kaftanski byl tvůrcem konstrukce i tvaru fotoaparátů. Jeho modely měly typický design s vysunutým hledáčkem ve tvaru jemně zaobleného kvádru.

Od roku 1937 se bakelitové fotoaparáty lisovaly v dnes již zbořené bratislavské fabrice, která fungovala pod jménem Továrna na kabelu účastnická společnost – závod Gummon.

Gummon postavil u Továrny na kabelu továrník Egon Bondy v roce 1911. V říjnu 1918 získal recept na inovovanou bakelitovou směs od společnosti Bakelite Gesellschaft Berlin.

Speciální recepturu nazývali Futurit a všechny výlisky z ní nesly tento nápis a měly své číslo. Sortiment výroby byl široký – od elektrikářských součástek, svítidel, zapalovačů, sklenic až po reklamní předměty jako tabatěrky a popelníky.

Po příchodu Kaftanského do Československa se v Gummonu rozjela i výroba fotoaparátů. Později během slovenského státu se zde vyráběly čtyři fotoaparáty inspirované Kaftanského designem: Ama, Excella, Super Excella a Futurit.

Jediný Futurit má na přední stěně plastický nápis: Importé de Slovaquie. Třeba však připomenout, že Futurit se objevoval na trhu ještě před rokem 1939 a známé jsou i verze bez nápisu Importé de Slovaquie.

Kaftanski se v letech 1938 – 1939 přestěhoval z Prahy přímo do Bratislavy, i proto můžeme předpokládat, že se na tvarovém řešení Futuritu osobně podílel.

Oblíbený aparát
Jméno materiálu, které bylo shodné s mateřským závodem Futuritwerke ve Vídni, se stalo také značkou lidového fotografického přístroje z bakelitu.

Futurit byl v té době velmi oblíbený, používal ho i Gejza Gűrtler z Turčianských Teplic, který dělal průvodce po Banské Štiavnici známému fotografovi, kameramanovi a režisérovi Karlovi Plickovi.

Futurit fotil na formát 4 x 6,5 centimetru, ale jeho obsluha byla natolik zjednodušená, že kvalita výsledného obrázku byla vždy loterií, lépe řečeno překvapením. Navzdory všem nedostatkům výborně sedne do ruky a působí tvarově vyváženě.

K fotoaparátu se dodávalo oválné prošívané pouzdro z tvrzeného papíru s koženým řemínkem. Futurit se vyvážel do celého světa a jeho výroba se zastavila na konci druhé světové války.

Smutný osud fabriky
Továrna na kabelu, založená v roce 1894, i závod Gummon byly po válce znárodněny a vznikl národní podnik Kablo Bratislava, závod Gumon.

Není to tak dávno, co jsme v Bratislavě museli bezmocně přihlížet demolice budov, které si pamatovaly celé dějiny fabriky.

Bohužel, industriální dědictví muselo ustoupit developerským zájmům o lukrativní pozemky a bagry nezastavila ani „směšná“ pokuta.

Dnes patří toto území mezi nejošklivější v Bratislavě, přestože ošarpané oplocení závodu zdobí paradoxní nápis: „To nejlepší, co vám město umí dát.“

zeny

Mohlo by Vás zajímat

PR článek